Medan - vliv plantazi na rozvoj mesta dil 1.

Mesto Medan vzniklo jako dusledek velkeho rozvoje plantazi na vychodnim pobrezi Sumatry po roce 1860. Byla to spolecnost Deli, jez ma na svedomi zacatek rozvoje Medanu tim, ze zvolila tuto vesnici (ind.: kampung) za sve sidlo. Od te doby se mesto zacalo rozvijet v rychlem tempu. Pro praci na plantazich byli rekrutovani delnici z Ciny a Javy, coz se projevilo v nove socialni strukture vychodniho pobrezi Sumatry. V te same dobe zacalo budovani infrastruktury a byly polozeny zaklady silnic, zeleznice, telefonu a telegrafu. Ve meste se postupne zacaly usazovat vsechny druhy spolecnosti. Ackoli by se zdalo, ze Medan byl dominantou evropskych plantazniku, na obchodech se podilely vedle tradicnich holandskych obchodnich spolecnosti i cinsti a indicti obchodnici. Jednim z nejznamejsim se stal mandarinsky velkopodnikatel Tjong A Fie, obcas dokonce neformalne nazyvany neformalnim kralem Medanu.

A tak v rozvoji Medanu sehravaly nejdulezitejsi roli prave evropsti plantaznici, indonesky sultan a cinsti obchodnici. Plantaznici zalozili plantaze, Cinane byli aktivni v obchodovani a Sultan vlastnil pudu.

Rozvoj vychodniho pobrezi Sumatry

Narozdil od Javy a Moluckych ostrovu, Sumatra nebyla az do poloviny 19. stol. pod plnou holandskou spravou. Holandane meli do te doby pouze kontrolni posty na pobrezi. Teprve od 60. let 19. stol. zacina jejich vliv pronikat take do vnitrozemi. Prvni oficialni spravni urad byl zalozen v roce 1864 v Laboehan pri usti reky Deli. V roce 1870 holandska vlada zrusila kulturni system, podle nehoz byla mistni populace nucena odevzdavat davky ze sklizne. Tim se otevrela moznost pro zemedelske podnikani. Mnoho Evropanu zacalo investovat do plantazi na vychodnim pobrezi Sumatry. Duvod rychleho rozvoje Deli distriktu byl tabak, pozdeji kaucuk a palmovy olej.

Jacob Nienhuys, syn amsterdamskeho obchodnika s tabakem, prisel na Sumatru v roce 1863 a zalozil prvni tabakovou plantaz v usti reky Deli. Vysledkem byl vysoce kvalitni tabak a tak Nienhuys sve investice rozsiril a zahy jeho prikladu naslesledovalo mnoho dalsich. Pro praci na plantazich Nienhuys najal cinske kuli z Penangu a Singapuru, pozdeji je rekrutoval primo z Ciny. Pro praci na plantazich bylo potreba velke mnozstvi pracovnich sil, protoze vsak puvodni Malajska a Batacka populace nemela zajem na plantazich pracovat, resenim byl dovoz pracovni sily. Vysledkem bylo, ze se velka populace Cinanu a Javancu usidlila na vychodnim pobrezi Sumatry. V teze dobe trapila jak Cinu, tak Javu vysoka nezamestnanost, takze bylo velice snadne rekrutovat delniky k praci na plantazich Sumatry. Na 300 tisic Cinanu bylo prepraveno z Ciny na Sumatru v behem obdobi 1870 az 1930. Delnici z Javy zacali prijizdet kolem roku 1900. Dalsi delci byli rekrutovani take v Indii. Vetsina z nich se nikdy nevratila do rodne zeme a jejich potomci zustali usazeni na Sumatre.

Spolecnosti vlastnici plantaze v Deli byly plne orientovany na export. Nejprve tabak, pote kaucuk, palmovy olej, caj a kakao. Nejen holandske spolecnosti investovaly do plantazi, prisli investori mnoha dalsich narodnosti – Americane, Britove, Nemci, Svycari, Francouzi, Polaci, Cesi a Belgicane.

Vlastne vsichni, kdo se podileli na chodu plantazi a obchodu byli nove prichozi. Investori z Evropy, delnici z Ciny, Javy a Indie. Vznikla tak zbrusu nova socialni struktura.

2.dil