Medan - vliv plantazi na rozvoj mesta dil 2.

 Sultan

Jiz od zacatku zakladani plantazi mistni vladci uzce spolupracovali s investory. Sultan Mahmoed Al Rasjid byl prvni, kdo dal v roce 1863 koncesi Nienhuysenovi. Nasledovaly sultanaty Langkat a Serdang. Vsichni vladci dostavali z plantazi vysoky profit. Pestovani tabaku nasledovalo po roce 1910 mnoho plantazi gumovniku a olejovych palem v oblasti Asahanu.

Diky ekonomicke expanzi bylo nutno do oblasti vyslat holandskou spravu. System byl stejny jako u Vychodoindocke obchodni spolecnosti, tzn. Sultan de facto vladl oblasti a holandsky spravni urednik reprezentoval vladu z Batavie a hajil jeji zajmy. Plantaznici jednali primo se Sultanem a pro uzemni prevody bylo nutno mit souhlas starousedliku.

Divoky Vychod

Situace v Deli kolem roku 1880 se da nejlepe prirovnat divokemu Zapadu. Jakmile nekdo opustil domestikovanou zonu , jejiz hranice tvorily Tanjung Balei 150 km jizne od Medanu a Binjei 25 km zapadne od Medanu, dostal se na uzemi s ridkou populaci a roztrousenymi osadami. Stada slonu se prochazela plantazemi. Pokud lide chytli krokodyla, objevila se zprava v tisku pouze tehdy, pokud krokodyl snedl vice jak dva lidi. Tygry byli zcela bezni. I bez divokych zvirat bylo vsak uzemi velice nebezpecne. Probihala valka s Acehem a Acehane utocili na evropske osady i evropske lode. Dale tu byli Batakove z vysociny, kteri poradali utoky na plantaze v nizinach. Mimo civilizovana centra zadny Evropan nevychazel bez revolveru a pusky. Stejne jako na divokem Zapade se tu hodne pil alkohol. V Americe to byla whisky, v Deli to byl jenever, a stejne jako Indiani uzivali mescaline, Cinane zavedli uzivani opia.

Mesto Medan

Mesto Medan dostalo svou prvni podobu v dobe, kdy se spojily vesnice Medan Putri a Kesawan. Dosavadni sidlo Sultana i prvnich vlastniku tabakovych plantazi Labuan pri usti reky Deli bylo bazinate malaricke misto a brzy prestalo vyhovat narokum na spravni stredisko. Jako prvni presunula sve sidlo vice do vnitrozemi na soutok rek Deli a Babura spolecnost Deli Company. Nasledovali ji dalsi spolecne se Sultanem a toto byl moment, kdy pocina rozvoj Medanu.

Boom tabakovych plantazi se odrazil ve vystavbe honosnych sidel obchodnich firem v centru mesta. Centrum predstavovalo ctvercove namesti Esplanade, na jehoz zapadni casti se usidlila evropska populace, jez se postupne rozrostla do luxusni vilove ctvrti Polonia. Na jizni strane namesti kolem nejstarsi ulice ve meste Kesawan, se usidlili Cinane a dali vznik Cinske ctvrti. Dale na jih, tam kde dnes stoji Sultansky palac, bylo usidleno puvodni obyvatelstvo. Indove meli tez svoji ctvrt, pojmenovanou Kampong Kling. Vychodni strane namesti dominovala zeleznicni stanice s budovami pro evropske zamestnance.

Medan nevznikal zivelne, ale podle urbanistickeho planu, kde jednotlive etnicke skupiny mely sve samostatne misto.

1.dil