Udalost tydne

Mel bych se stydet, uz jsem do tehle rubriky dlouho nic nenapsal. A to jsem se ze zacatku snazil kazdy tyden. Budu se to snazit napravit, ale radeji nic neslibuji.

Pred koncem lonskeho roku jsme byli na vydarenem vylete par dni v Berastagi. Jednak nam pralo pocasi a bylo slunecno (pouze manzelka chodila cele 3 dny v bunde), jednak jsme bydleli na uzasnem klidne miste u Holandanky Ingrid, a konecne se mi podarilo natrefit v recepci jednoho hotelu na starsi cislo Reflexu. To fakt bylo prekvapeni. Pujcil jsem si ho s tim, ze ho urcite vratim. Bohuzel jsem ho nestihl za jeden vecer precist, takze mi nezbyvalo nez ho odcizit. Dlouho lezel na cestnem miste na nocnim stolku hned vedle me hlavy, nez mu moje dcera potrhala obalku. Byl to ten special s Obamou. Sorry, Mr.President.

Krome toho pravidelne ctu vydani internetove. Z posledniho cisla jsem videl zatim jen obalku, a musim ocenit, jak pekne nam ta ceska prsa rostou. I kdyz tady u nas by mi nikdo neuveril, ze se jedna o seriozni casopis. Jak se rika, jiny kraj, jiny mrav.

Po dlouhe dobe jsem se dneska venoval peceni. Protoze jsem manzelce v Malajsii koupil nepripekavou dortovou formu, rozhodl jsem se pro pernik. Neco jednoducheho a chutneho. Byl jsem ovsem trochu liny jit si k sousedum odvazit mouku a cukr, takze jsem to vzal od oka. A s hrdosti priznavam, pernicek se povedl vytecne. Jeste jsem ho prelil cokoladou, dal vychladit do lednice a pak se s chuti zakousl.

Jen se podivejte sami